A zase bylo pondělí. Po cestě do školky začalo zničehonic sněžit a zbytek dne pořádně foukalo. Už bych si takové počasí klidně odpustila. Doma u počítače jsem si pustila hudbu, která docela korespondovala s počasím a dala jsem se do práce.
Připravovala jsem si texty k novým podcastům, dolaďovala s grafičkou detaily ke knížce a odpovídala na maily, které se přes víkend nakupily.
V úterý začalo svítit sluníčko. Ve váze na stole mám kytku z víkendu (kterou můj nazval křovím).
Pustila jsem se nové ilustrace inspirovanou mojí dcerkou. Nazvala jsem ji Můžu ochutnat?
Tady je hotová. Moje fascinace kostičkovanou látkou a světle modrou barvou je dobře viditelná.
A detail.
K obědu byl pečený losos s rýží a salátem s jogurtovým dresinkem. U oběda vždycky přečtu pár stran knížky, stále se prokousávám Černočerným srdcem.
Odpoledne jsem se ještě zastavila na kafe, protože jsem měla chvíli času před vyzvednutím dětí.
Ve středu jsem začala skládat nový vzor pro Blabarbora pyjamas. Dortíčky, kafíčka a trochu Švédska, které budou na Bářiných pohodlných pyžamkách. Taky jsem upravovala pár fotek do kuchařky, se kterými jsem nebyla moc spokojená.
Hotový vzor ☕ Spalo by se vám v takovém pyžamku hezky?
Zadělala jsem těsto na dva bochníky chleba. Je plné lněných a slunečnicových semínek.
Ve čtvrtek ráno jsem si pořádně zacvičila, tentokrát barre, cvičení s prvky baletu. To je něco, co můžu.
Později ten den jsem začala vymýšlet ilustrace na obálku mého nového projektu (o kterém ale už mluvím snad dva roky) - dětské knížky Elsa a skořicoví šneci.
V pátek ráno jsem podávala daňové přiznání (uf, ještě, že je to jen jednou ročně). Vzala jsem Čotyho na na jednu, ale rovnou tři procházky, protože mi včera tajně sežral kelímek se skyrem. Jak ho zvládl ukradnout z kuchyňské linky nevím, ale pěkně ho prohání.
Na sobě mám svetr po mamince, kabelku po tetě a šněrovací Vasky.
Naštěstí je venku krásně.
A doma taky, větvičky začínají kvést.
Uvařila jsem oběd (noky s rajčatovou omáčkou), napsala jsem článek o tom, jak vznikala obálka kuchařky a za chvíli je čas jet pro děti do školky.
Manžel vzal děti domů a já jsem se v takovém hezkém dni prošla domů přes Kraví horu.
Teď už jsem zase doma, přemýšlím, co si dám k večeři, pak si dopřeju dlouhou vanu a začtu se do knížky.
Mějte se krásně!