Bylo slunečné ráno, do pokoje mi skrz kytičkované záclony svítilo sluníčko a měla jsem strašlivý hlad. Den předtím jsme s bratrem očesali strom plný moruší a přemýšlela jsem, co s nimi. Jako správný student jsem toho doma moc neměla, ale ovesné vločky mě vysvobodily od smrti hladem. A tak vznikla tak nějak od oka tahle ovesná kaše se sladkými červenými morušemi.
