Vytvořil mi ho můj milý, Milan Lund, neb webový vývojář na volné noze. Bylo mi od něj řečeno, že blog bude nový, jen já do toho nemám moc mluvit. Že to nakonec bude hezké a bude se mi to líbit. Když jsem totiž kreslila návrhy, vznikly obrázky naprosto totožné s mým původním blogem, který jsem pracně vytvořila přes šablony bloggeru. Proto je dosti pochopitelné, že jsem k němu měla citový vztah.
„A co kdyby tam zůstalo to zarovnání na střed…?“, ptala jsem se nesměle. „Kristinko…“, prohlásil můj webdesinger se zdviženým obočím a lehce zavrtěl hlavou, jakoby káral malé dítě. Takže zarovnání je vlevo, všimněte si prosím.
Na Street Food Festivalu obcházel návštěvníky s otázkou, co je na foodblozích zajímá. Všem vám tedy, kteří jste odpovídali, velké díky.
Nový blog je přehledný, jednoduchý a použitelný na různých zařízeních. Design se víceméně neliší od starého blogu, jen je ještě mnohem hezčí. Blog je rychlý, stránky se automaticky načítají, písmo je krásně čitelné. U každého příspěvku si můžete recept jednoduše vytisknout anebo si jej přidat do záložek.
Pak přišel další úkol, totiž převést celý blog na nové stránky. Naučila jsem se u toho základy html, takže zvažuji kariéru v IT.
Celý náš projekt trval snad někdy od poloviny července do konce září. A stále není hotovo, postupem času přijdou další vychytávky, aby byl blog ještě více user friendly (to mám ale slovník, co?).
Byla jsem neuvěřitelně kritický zákazník, ovšem výsledek je ku spokojenosti nás obou. A tak se stává, že jen sedíme a kocháme se. To se mi teď bude sladce péct.