Sedím doma a probírám se fotkami z naší severské cesty. Ve sluchátkách mi hraje příjemná hudba a myslím na to, jak moc jsem okouzlená Kodaní. Jsem si jistá, že na tuhle dovolenou jen tak nezapomenu. Byla to první dovolená, na kterou jsme od narození dětí jeli jen já a můj muž. Vybrali jsme Skandinávii, protože naši kamarádi se nedávno přestěhovali na jih Švédska a chtěli jsme je navštívit. První den jsme strávili v Kodani, potom jsme se přesunuli do švédského Malmö, navštívili jsme Lund a nakonec jsme zamířili do vesničky poblíž Lundu, kde kamarádi bydlí.
Vraťte se se mnou do minulého týdne, kdy jsme vyráželi ze Znojma do Kodaně.
Jela jsem jen s malým batohem, a tak jsem se balila docela úsporně. Tak, aby všechny kousky navzájem ladily a daly se dobře vrstvit. Předpověď hlásila víceméně stejné počasí jako tady, kolem 20 stupňů, jen víc deště.
Je pondělí odpoledne a vyrážíme. Děti a Čotyho jsme nechali na prázdninách u manželových rodičů a zamířili jsme směr Humpolec.
V Humpolci už na nás čekalo tuze dovolenkové počasí, déšť a nějakých 19 °C. Vytáhla jsem pláštěnku a šli jsme na večeři do pivnice Na Štokách.
Vytáhli jsme i mužovu sestru, která tu bydlí. Jako předkrm jsme si dali skvělý tatarák a následoval langoš a moc dobré pivo.
Přespávali jsme v hotelu Fabrika.
Další den honem na snídani a pak už jsme vyrazili do Prahy.
Jsme na letišti. Zaujal mě obchod s místními značkami, třeba s mou oblíbenou Reparádou.
A letíme!
Jsme v Kodani. Centrum je od kodaňského letiště asi 15 minut metrem, úplný kousíček. Protože tu zůstáváme jen jednu noc, vybrali jsme otel Maritime kousek od zastávky metra. Interiér byl celý tmavý a působilo to překvapivě dobře.
Převlékli jsme se a vyrazili ven.
První den se na nás usmálo počasí, bylo polojasno a vůbec nepršelo. Přišli jsme k nábřeží, kde se Dánové koupali v moři. Trochu jsem litovala, že moje plavky zůstaly v hotelu.
Hej hej! (dánsky ahoj)
Nábřeží s barevnými domečky, plachetnicemi a asi půlkou Kodaně. Nikde nebyly takové davy jako tu.
Stylové podniky kam oko dohlédne 🍷
V Kodani je tak nějak lehce, je tu spousta parků, vodních ploch, vodních ptáků a relativně málo lidí. Léto je pro Dány čas dovolené, ale i tak tu bylo ve srovnání s našimi městy vlastně pusto.
Na tomhle místě jsme se s manželem rozdělili. Já jsem se vydala korzovat městem, manžel se šel věnovat své oblíbené sportovní aktivitě - skejtování.
Lagkagehuset... pamatujete, jak jsem ho zmiňovala v díle podcastu o Dánsku? Je to dům, jehož fasáda evokuje vrstvy dortu. Tohle teda není ten konkrétní dům, ale řetězec pekáren, které se po něm jmenují.
Hart bageri. Jedno z těch míst, které jsem chtěla navštívit, ale protože jsem přišla pozdě, už bylo téměř vyprodáno.
Spousta pekáren má koutek se zrnkovou kávou a nějakými drobnostmi ke koupi.
Juno Bakery. Podle googlu měli mít otevřeno, realita byla jiná a dorazila jsem až po zavíračce. Aspoň jsem si to místo obhlédla bez fronty a budu zpátky další den!
Zatímco můj muž objevoval krásy místního skateparku, já jsem se toulala kodaňskými uličkami.
U domů tu rostou popínavé růže.
A tady, tady bych chtěla bydlet 🥰
Představte si ulici plnou barevných domků, ve které za celou dobu projelo asi jedno auto. Bydlení poblíž centra a přitom s dostatečným soukromím.
🥰🥰🥰
Kdy se můžu nastěhovat?
Procházela jsem městským parkem, kde jsem se chvíli zastavila u vody a jen tak pozorovala okolí.
V rámci objevování dánské kultury jsem zašla do potravin. Tohle jsou dánské makronky, recept najdete v mojí kuchařce, ale tady jsou k dostání už hotové.
Pålægschokolade jsou tenké plátky čokolády, kterými si obložíte chleba s máslem. Nekoupila jsem je a trochu toho lituju, moje děti by určitě byly nadšené :)
Večer jsme objevili takový nenápadný průchod, kde jsme narazili na několik podniků a na tuhle pivnici. Ochutnali jsme místní pivo a nasávali hygge atmosféru.
A pak už byl večer (ačkoli bylo pořád světlo) a pomalu jsme se vydali do hotelu.