Ještě když jsem chodila na rekvalifikační cukrářské kurzy, pekli jsme tam tohle linecké. Sice nebylo z másla, ale z margarínu, vanilku nevidělo ani z vlaku, ale jeho konzistence byla úžasná a tak křehoučká, až se rozplývalo na jazyku. Proto jsem recept převzala a s malými úpravami a přidáním dobrých surovin vám ho teď chci předat.
Linecké jsem pekla s dvouměsíčním miminkem. Myslela jsem si, že to na pohodu zvládnem, ale Jeníček se rozhodl nedat mi v posledních dnech více než 10 minut času v kuse, pak už se zase chce chovat. Takže v pátek jsem těsto namíchala, v sobotu upekla jeden plech, další až v neděli, o půlnoci mezi kojením jsem srdíčka pocukrovala a během pondělka naplnila. Teď chvíli spinká, brouček malý, a já mám čas napsat vám recept.
Linecké těsto se tradičně dělá tak, že studené máslo propracujete se zbylými surovinami. V tomto receptu je to však jinak. Změklé máslo se šlehá (nebo správně cukrářsky řečeno tře) s cukrem, poté se do této našlehané hmoty přidají žloutky a nakonec sypké suroviny.
Mouku můžete použít klasickou hladkou pšeničnou (pozor na kvalitu mouky, musí mít hodně lepku, jinak se těsto bude drolit), ale mně se líbí tahle o něco málo zdravější verze z hladké špaldové. Stejně tak cukr klidně nahraďte bílým moučkovým.
Do těsta můžete přidat buď semínka z 1/2 vanilkového lusku nebo nastrouhanou kůru z 1 bio citronu, to záleží na vašich chuťových preferencích.
Jakou marmeládu? Doporučuji spíš kyselejší. Rybízovou, višňovou nebo třeba švestkovou s pomerančem, kterou jsem vybrala já.
Po upečení a naplnění je linecké za několik hodin rozležené a ručím vám za to, že jakmile ochutnáte jeden kousek, nebudete moci odolat dalšímu!
