Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, necháme doma muže s dětmi a s kamarádkou jedeme na dámský víkend. Už podruhé jsme se vypravily do Vídně, kde je toho k vidění tolik! Já mám navíc to štěstí, že mi ze Znojma jezdí přímý vlak.
V pátek ráno jsem vezla dcerku do školky. Po cestě domů byl moc pěkný východ slunce.
Dopoledne jsem si navlnila vlasy a začala se chystat...
...abych odpoledne nasedla do dvoupatrového vlaku (vždycky sedím nahoře, to je možná trochu dětinské, protože přesně tam by si sedly moje děti, ale je tam lepší výhled).
Auf wiedersehen, Znojmo!
Ve Vídni jsme se dopravili na ubytování, tentokrát jsme bohužel neměly při výběru šťastnou ruku, a tak jsme na pokoji byly jen nezbytně nutnou dobu.
Sobota ráno. Spaly jsme dlouho (když vás dítě pravidelně budí kolem 5. ráno, dlouho je pak prakticky cokoli 🙈). Po snídani jsme se vypravily ven. Na každém rohu jsou tu vzrostlé stromy, často obří platany. Teď jsou holé, ale v létě pod nimi musí být příjemný stín. To mi u nás chybí, stromy ve městech jsou spíš zřídka a navíc takové maličké.
První zastávka byla kavárna GOTA. Kafe a dortík nám dodaly sílu před výletem.
Obří buket v kavárně.
A tady už výletujeme. Šly jsme nějakých 6 km po kopcích za Vídní. Byla ale taková mlha, že jsme nic neviděly.
Já jsem se vybavila vlněným kabátem, šálou i čepicí, protože bylo pěkně lezavo. Pořádné obutí nesmělo chybět, na nohách mám Blundstone (tento model).
S Amálkou, která je expertem na vymýšlení výletů.
Cílem byl Wotrubakirche, kostel postavený z betonových bloků.
Hezké domečky vůkol.
A co teprve tady ten dvůr?
Šalinou jsme přejeli k Schönnbrunnu. Jen co jsme vystoupili, zaujala nás kavárna, co se jmenovala Láska. Sice už bylo pár minut po zavíračce, ale slečna nám kafe uvařila i tak. Povídala nám, že její přítel je ze Slovenska, proto ten název, a když budete hledat pozorně, najdete na fotce i kafe Pikola.
Keramický ateliér, dlouho jsme nakukovaly do oken. Uvnitř byly hrnčířské kruhy, ale už také hotové kousky, které jste si mohli pomalovat a nechat vypálit. Moc hezké místo.
Palmenhaus je impozatní stavba s tropickými rostlinami. Tentokrát se nám dovnitř nechtělo, ale někdy bych ji ráda navštívila.
Schönnbrunn 💗
Gloriette na kopci nad zámkem. Když jsme se pokochaly výhledem, přejely jsme do centra města.
Nahlédly jsme do Stephansdomu, neskutečná architektura.
🕯️
A protože se nám ještě nechtělo na ubytování, našly jsme další kavárnu. Přiznávám, že tohle místo je přesně můj šálek čaje (nebo kávy?). Jednoduchý, nadčasový design, bar uprostřed, takže vidíte baristkám pod ruce, a spousta prostoru.
Koláček vypadal hezky, ale nakonec jsem si dala jen espresso tonic bez kofeinu, vlastně spíš drink než kafe. Pak už byl čas uvařit si večeři a jít odpočívat, v nohách jsme měly přes 15 kilometrů.
A fotkou z kavárny pro dnešek ukončím vyprávění o Vídni. Uslyšíme se zase zítra!