Říkala jsem si, že vás vezmu na malou prohlídku našeho bytu a všech jeho zákoutí, která mám ráda. Těch 115m2 přetvářím ve své malířské pláno, v prostor, ve kterém se naší rodině bude dobře žít. Pojďte nahlédnout!
Je bych ráda zmínila, že přirozeně fotím uklizená zákoutí – bez hraček, hromádek oblečení a špinavých talířů (myslete na to 😉).

Dům, ve kterém už přes tři roky bydlíme, pochází z roku 1871. Byt byl původně přes celé patro budovy, ale v 50. letech se rozdělil na dva byty, náš je větší a sousední o dost menší. Někdy si říkám, že by bylo krásné zase celý prostor spojit.

V předsíni máme botník a věšák na kabáty vyrobený na míru u truhláře. Na druhé straně jsou velké dřevěné skříně (řekla bych, že původní).

Z předsíně se můžete vydat do kuchyně nebo do obýváku. Byt je dokola průchozí a to je jedna z věcí, kterou na něm mám moc ráda.

V obýváku stále máme stromeček. Jinak na jeho místě stojí skříňka až po okraj naplněná legem, deskovkami a dětskými výkresy.

Tenhle pohled už znáte. Pořád jsem nenašla stolek ke gauči (všechny jsou buď moc velké, nízké, ve špatné barvě...), tak tu stále je dětský stoleček z jejich pokojíku. Pod nohama nejměkčí vlněný koberec (tady je jeden velmi podobný) a na zdi malba od mojí prababičky.

Čoty si vždycky lehne na to nejpohodlnější místo.

Jídelní stůl a židle jsou od české značky TeakPeak, hodně se na ně ptáte. A na mém místě pravidelně najdete rozečtenou knihu.

Svícínek na stěně🕯️

Parkety! Máme tu tři druhy, v předsíni jsou ty nejobyčejnější. Mezi ložnicí a dětským pokojíkem to začíná být zajímavé, potkávají se tu dva komplikované motivy. Nemůžu se rozhodnout, kterému dávám přednost. Parkety sice vržou, ale nevyměnili bysme je za nic na světě.

A zase Čoty, teď se schoval dětem pod duchnu.

Tady začíná nová část bytu, kde je koupelna a kuchyň. Na zemi už nejsou parkety, ale dlažba. Pořád je tu však zachovaný čistý a jednoduchý styl.

Koupelna. Má přirozené světlo, vanu i sprchový kouta je nádherná. Sice malinká, ale stačí nám.

Nemám moc fotek naší kuchyně, protože ji v jednom kuse používáme. Pár obrázků najdete v článku, který vznikl chvilinku po nastěhování. Na parapetu mám svíčky, pecku od avokáda, která snad vyklíčí, a většinou i kvásek na chleba.

V policích je kombinace starého a nového nádobí. Nejvíc v tónech krémové a modré.
Jak jsme takový byt vlastně našli? Našel ho můj muž, který několik let pravidelně prohlížel nabídku realit v Brně. Jednou se podíval i na nabídku bytů ve Znojmě, protože pochází z vesničky kousek odtud. A tam byl. Nádherný byt úplně v našem stylu, pro který jsme se oba nadchli. Plný jemných tóny dřeva, se spoustou světla, s vysokými stropy – a hlavně dostatečně velký pro naši rodinu.
Bydlíme tu už přes tři roky a já se každý den kochám tím nádherným prostorem a nemůžu uvěřit, že máme opravdu tak krásné místo k životu ✨