Fika (čti fíka) je přestávka na kávu a kus něčeho dobrého k tomu.Není to jen tak ledajaká přestávka, spíš plnohodnotná sociální instituce a naprostá specialita Švédů. V době fiky všichni přestanou pracovat a přesunou se do prostor na fiku určených, anebo pokud jsou doma, vůně čerstvě připravované kávy se nese celým bytem. V kavárnách si často můžete znova dolít kávu dle libosti, ale protože je opravdu silná, pro nás středoevropany jeden hrnek obvykle stačí, nechceme-li utrpět srdeční šok. Fikuje se průměrně dvakrát denně, což v praxi znamená, že Švéd snídá (1. šálek silné kávy), přijde do práce a s nasazením se do ní pustí a takové dvě hodiny se věnuje činnosti, následuje první fika (a 2. šálek kávy), opět práce, oběd (3. šálek), další práce, druhá fika (4. šálek a kus něčeho sladkého), trocha práce a pak už je konec pracovní doby a z jídla zbývá jen večeře, u které se sejde celá rodina.

Švédové jsou druhými největšími konzumenty kávy na světě. Kávu pijí zásadně silnou, černou, překapávanou a často se spoustou cukru. Otázkou je, proč té kávy pijí tolik? Pravděpodobně je to způsobeno švédským počasím - po většinu roku je chladno, větrno, zataženo a léto samo o sobě je sice nádherné, ale proklatě krátké. Zažívám na vlastní kůži. Takže bez kávy by celé Švédsko spalo. Taktéž švédské moučníky obsahují obrovské množství cukru. V zimě jsem strávila týden v jednom městečku u největšího švédského jezera a během této doby mi stoupla hladina cukru v krvi neuvěřitelně vysoko. Opravdu téměř všechno je až příliš přeslazené. Zatímco v Česku je hlavní surovinou dortů a koláčů mouka, ve Švédsku je to cukr. Nejčastěji k fice konzumovaným pečivem jsou jistojistě právě kanelbullar, šnečci z kynutého těsta se skořicovou náplní.

Na ulici jsem potkala tři staré bělovlasé Švédky a jejich první věta zněla: ,,Dáme si fiku?" Nedáte si taky?