V pondělí ráno byly na nebi červánky. S dětmi jsme je obdivovali po cestě do školy a školky. 

Několikrát do týdne peču kváskový chleba. Jak se mi minulý týden bochánky krásně povedly, tento týden mi jeden nedokynul a druhý překynul, je to moje chyba, málo jsem je hlídala a aspoň jsem si vyzkoušela, jak moc správné nakynutí ovlivní hotový chleba. Hodně. Na fotce je právě ten překynutý bochník, který po naříznutí celý splaskl. 

Zamilovala jsem se do zelného salátu s fenyklem, kousky jablek a zálivkou s pomerančovou šťávou a trochou křenu. Zní to zvláštně, ale je to výborné. Dokonce jsem si koupila mandolínu, nad kterou jsem dlouho uvažovala, abych měla zeleninu nakrájenou opravdu natenoučko. 

A tady už je jeden z prvních receptů do mojí nové kuchařky, na které od začátku roku pracuju. Bude o tradičním švédském vaření. Tohle jsou vajíčka s křenovým dipem a s krevetami. Oblíbený předkrm a součást švédských stolů.

Konečně jsem dopletla mohérový svetřík! Byla jsem jako hrdinka pohádky Sedmero krkavců (té staré verze z roku 1993), která bez přestání tkala látku z kopřiv. Já jsem zase celé dny pletla.

Hotový svetřík jsem vyblokovala - jemně vyprala ve vodě s přípravkem na vlnu.

Pak jsem ho vysušila zabalený v ručníku, který vsáknul většinu vody...

...a nakonec jsem ho vytvarovala do správného tvaru a nechala schnou naležato na sušáku.

Protože v zimě nejčastěji nosím trička s dlouhým a nestíhala jsem svá tři prát, koupila jsem si ještě tři nová. Všechna jsou s touhle žebrovanou strukturou, která se mi moc líbí. Na krku mám svou oblíbenou zlatou kapičku od Elišky Lhotské. 

Další den jsem pekla dvojitou dávku švédského polárního chleba.

A rovnou jsem z něj připravila krevetový sendvič, jedno z mých oblíbených švédských jídel. Je to chlebová placka s majonézou, vajíčky, okurkou, salátem, krevetami a koprem. Přesný recept bude také v nové kuchařce. 

Další den jsme měli vývar s vejci naměkko, čínskými nudlemi a zeleninou. Do vývaru jsem vmíchala miso pastu, aby měl více umami chuti. 

Pekla jsem taky kardamomový věnec, tady je na něj recept. 

S Čotym jsme si vyšli na procházku k Dyji, kde plavalo plno labutí a hus. 

Ve vlasech mi roste celý šedý pramen. Je to moudrost, genetika nebo starosti? 

Zpátky ke svetříku. Při zkoušení jsem zjistila, že má krátké rukávy. A to jsem je ještě upletla o pár centimetrů delší, než co říkal návod. První rukáv jsem vypárala a od té chvíle svetřík už týden leží v poličce, vůbec na něj nemám náladu. Místo toho jsem přečetla kus knížky a rozpletla další šáteček na krk. 

V sobotu jsme si dali procházku ve Vranově nad Dyjí. Vyšli jsme po zamrzlé stezce k zámku a pak zase z kopce dolů. Dětem to stačilo, já bych ještě byla venku, ale byla jsem přehlasována.

V neděli bylo naopak nádherně a jeli jsme do Kravska. Prošli jsme se kolem zámku, rybníku a do lesa. 

Svačinka nesměla chybět, děti se po ní ptaly už po půl kilometru. Tchyně napekla muffiny, já jsem vzala loupáčky a banana bread. 

Zimní les.

Led na potoce vypadal jako sněhové vločky. 

Doma jsem se vrhla do úklidu. Konečně jsem schovala všechny vánoční dekorace, odzdobila jsem stromeček a můj muž ho vynesl na sběrné místo. Zase je tu o něco lehčeji. 

Tady je druhá strana (alespoň na chvíli uklizeného) obýváku. Mějte se hezky a zase brzo napíšu!