Švédsko je krásná zem a moje srdcová záležitost. V létě bych se z Moravy nejraději vypařila a už teď cítím to volání severu, zelených lesů a rozeklaných fjordů, červených domečků a milých místních obyvatel. Minulý rok jsem touhle dobou odjížděla na své velké dobrodružství na švédský venkov, které se nakonec protáhlo na celý půlrok, o kterém si můžete přečíst na mém druhém blogu.
Ale o čem chci dnes psát. Chci psát o Švédsku, o jídle, kravách na poli, o Stockholmu a o tom, že do Švédska se prostě musíte podívat. Ve Švédsku je všechno. Moře i pole a traktory, lesy a hory, naprosto nedotknutá příroda i velká města. A švédské vlajky všude, neboť Švédové jsou na svou zemi hrdí.
Jaro tam přichází později, léto je mírné, podzim upršený a mlhavý (pro to mám slabost) a zima ukrutná. V létě dozrávají borůvky, brusinky a houby rostou jako po dešti. Pokud prší hodně lucky you.
Ve Švédsku rádi slaví. Midsommar, oslava nejdelšího dne v roce. Kräftskivan, račí sezona. Den skořicových šneků, kanelbullensdag a den svaté Lucie, Sankta Lucia. Den vaflí a semly. A to s tím výčtem zdaleka nejsem u konce. Fiku musíte znát. Celonárodní přestávku na kávu a koláč, na kterou vás budou všichni zvát jednoduchou otázku: „Ska vi fika?“ Tedy dáme fiku? Nikdy neříkejte ne. Jednak je to neslušné a taky přijdete o kus švédskosti.
Švédové jsou vůbec odborníci přes sladké. V kavárnách najdete výběr koláčů tak veliký, že nebudete vědět, co dřív (za mě vítězí hallonpaj, malinový koláč, kladdkaka a i princeznin dort je moc dobrý), hory kynutého pečiva, sušenek a hlavně silnou černou překapávanou kávu, neb tato země je jejím druhým největším konzumentem na světě. A kávu si můžete zdarma dolévat. Připravte se na chuť kardamomu, neboť ten je ve sladkém téměř všude. Švédské sladkosti většinou obsahují více cukru než mouky, ale v kombinaci s hořkou kávou se to vykrátí, ne? Jen jednu radu, raději nic nepřepočítávejte do české měny. Ve Švédsku jsou na první pohled stejné ceny jako u nás, ovšem švédská koruna znamená necelé tři naše.
Švédský chleba je sladký a pivo slabé. Když už, dejte si stark öl (silné pivo). Lätt öl, jejich běžné pivo, je silné asi jako limonáda. Ovšem pozor, silnější alkohol sežene jen ve specializovaných obchodech System Bolaget.
Až už v tom Švédsku budete, ochutnejte räsmörgås (čte se to asi nějak jako réksmorguos), sandwich s čerstvými krevetami, majonézou a koprem (další švédská specialita, cpou kopr, kam jen to jde).
Do knihkupectví mám vstup zakázán. Jejich kuchařky bych snědla, jak jsou hezké. Nejhorší je, že jim rozumím, o to víc mě láká zas nějakou pořídit.
Stockholm je na samostatnou kapitolu. Pekárna (moje oblíbená je Stenugnsbageri) či kavárna na každém rohu, obzvláště Rosendals Trädgårdskafé je zážitek. Všechno je tam maličké, i Stortorget, Velké náměstí, kde mají v kavárně Chokladkoppen vynikající cheesecake z bílé čokolády. Jednou jsem si na něj musela udělat samostatný výlet.
Všude se jezdí na kole (spíše ve městech) nebo autem (kdekoli jinde než ve městech), neboť všechno je od všeho zoufale daleko. Ve Stockholmu si skočte do Skansenu, ale nečekejte český skanzen, ten švédský vypadá poněkud jinak, nechejte se překvapit. A pak taky na Södermalm, čtvrť plnou bohémů a vintage obchůdků. A kdyby se vám šalinou zachtělo jet, vezte, že ve Stockholmu jezdí jen jediná, co má číslo 7. Když si však počkáte na historickou sestavu a nastoupíte do správného vagonu, ocitnete se (jak netypicky) v kavárně! (Pro zmatení: na fotce je metro, které sem tam jezdí i nad zemí.)
Pověděla jsem vám toho spoustu a vlastně skoro nic. To musíte zažít. Nakonec dodávám, že mám pro tu zemi neuvěřitelnou slabost, pokud to někdo dosud nepoznal a momentálně po ní zažívám něco jako abstinenční příznaky.
P.S. Vím, že švédská slova jsou občas nepřekousatelná, ale vy to zvládnete, což? Vi ses i Stckhlm! Aneb uvidíme se ve Stockholmu!
